Rozpětí mezi minimem a maximem určitého abiotického faktoru se označuje jako ekologická valence. Existují organismy úzce specializované či naopak rezistentní na určité parametry. V ekologické terminologii se organismy úzce specializované označují předponou steno-, organismy rezistentní se širokou valencí předponou eury-. Přítomnost či absence určitého fyzikálně-chemického parametru typizuje organismy na ty, které jsou vázány svým výskytem na určitý parametr a ty, které se tomuto parametru striktně vyhýbají. Organismus -filní vyhledává daný faktor, naproti tomu organismus -fóbní se faktoru vyhýbá. Organismus specializovaně žijící na určité lokalitě se označuje příponou -biont, organismus na této lokalitě vyskytující se náhodně se označuje příponou –xén.

Například organismus specializovaný na úzké teplotní rozpětí je stenotermní, organismus potřebující vysoký obsah solí v prostředí je halofilní, organismus podzemních vod je stygobiontní, atd.

Příkladem ekologické valence, která se využívá např. při posuzování ekologického stavu biotopu je např. saprobní valence.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III