Manažerská funkce plánování
S ohledem na řízení útvaru směrem do budoucnosti se nabízí manažerům dva scénáře: první, budoucím vývojem se příliš nezabývat, a vše řídit ad hoc, podle momentální situace, nálad. Je zřejmé, že takové řízení budu značně chaotické, podřízení nebudou mít představu oč manažerovi jde, jaké záměry sleduje, oč se mají snažit. Nicméně tento přístup k budoucnosti se může v managementu legitimně uplatnit, došlo-li v společensko-ekonomickém vývoji k významným změnám (krizím) a nastavené záměry nemá smysl realizovat (neodpovídají realitě). Do doby než se vnější podmínky stabilizují, zřejmě nezbyde, než přijímat krátkodobé ad hoc úkoly a po zklidnění se vrátit k plánování, s tím, že s vysokou pravděpodobností plánované záměry budou jiné, ale plně budou reagovat na danou realitu společensko-ekonomického vývoje.
Druhý scénář spočívá v pravidelném určování, popř. korekci, aktualizaci plánovaných záměrů, které určují cestu, po které se má daný útvar vydat do budoucnosti. Je zřejmé, že na nižších úrovních, plánované záměry a jejich konkretizace v cílech, které mají být dosaženy bude mít na jedné straně kratší časový horizont (směna, týden, měsíc, čtvrtletí), na druhé straně vymezení cílů bude konkrétní často kvantifikované (množstvím vyrobené produkce, počtem obsloužených zákazníků, klíčovými indikátory výkonu - KPI). Na vyšších a vrcholových úrovních řízení bude mít plánování odlišný charakter: časový horizont bude delší, i několika letý a výsledné plánové záměry budou výsledkem strategického managementu, a budou následně rozpracovány do kratších časových intervalů: zpravidla ročních plánů. S prodlužováním časového horizontu se pochopitelně snižuje míra konkretizace plánovaných cílů, vyžaduje se pravidelná aktualizace takových záměrů apod.
Téma plánování je obsahem komentované prezentace: Management_plánování, jejíž nekomentovaná verze je připojena níže.